10. ledna 2009
Tak už se to blíží, pomalu začínáme přemýšlet nad detaily. Například aktuální myšlenka je ohledně naší práce. Honza by chtěl dělat ve Starbucks kavárně. Mě by to tam nevadilo makat, ale tam se obsluhuje jen za pultem do plastových kelímků. Uznávám, že je to luxusní káva. Taky se zkusím tam přihlásit, ale mě to táhne přece jen více do klasických kaváren s jazzem, kde si můžete v klidu sednout a příjemný číšník vás obslouží a hraje tam žvá kapela. A nebo to, co jsem dělal v Česku, barmana na diskotéce. Je to práce, která mě baví a navíc pro mě je v příjemným prostředí a s dobrou muzikou.
Samozřejmě, teď nás dost trápí i ta možnost, že se nedostaneme vůbec přes maturitu. Vzhledem k našim prospěchům by k tomu SNAD nemělo dojít, ale náhoda je blbec, zrovna si člověk vytáhne nějakou otázku, která mu nesedne a už se to veze. Prostě musíme se učit co to dá a dát do toho opravdu všechno. Já jsem přerušil i kontakty s kamarády a známými abych dost času se věnovat škole. Nechci nechat totiž nic náhodě. Prostě nechci dát osudu záminku aby si se mnou pohrál. No a taky už začínáme zjišťovat jak to bude s letenkou tam a taky s ubytováním. Zkrátka už na nás dolehla ta atmosféra. Naši spolužáci o tom ještě nevědí. Bude to ještě zajímavé. Jak s oblibou říkám já i Honza: "Vize lepší budoucnosti (Skotska je to jediný co nás drží na světě." Představa, že neodmaturujeme a budeme muset být ještě rok v Česku je nepředstavitelná.
2. ledna 2009
Jo je to tak, sice jsme s Honzou přijatí, ale to je jen polovina úspěchu. Druhá je maturita. A vzhledem k brzkému termínu nástupu nepřipadá v úvahu ani druhé kolo. Prostě buď na poprvé, nebo nic. Když si člověk představí, že celý jeho budoucí život záleží na jednom jediném dni, že to, jestli odjede do ciziny za úspěšnou kariérou nebo ‚skejsne‘ tady ČR, záleží na pouhém dni.
Mí spolužáci mají strach jestli udělají maturitu. Jenže oni třeba nejdou na VŠ ani do ČR natož do ciziny a když náhodou neuspějí, tak prostě jen o prázkách párkrát mrknou na učení a v září si to dají znovu. Ale my ne, my to musíme dát na poprvé a nekompromisně. A ani angličtinu ne za 4, ale nehůř za 3. NE že bychom na tu 3 neměli, myslím si že jo, ale připočtěte si ty nervy a pocit odpovědnosti, který leží v tom jediném dni, v tom jediném okamžiku, k tomu řečí spolužáků, kteří třeba o maturitním týdnu již maturovali a dostali za 5 a říkají jak je to těžký. NO je to prostě ohromná směsice pocitů. Snad se s tím nějak vypořádáme. I učitelé se rozdělili na 2 tábory - jedni říkají, že to dáme a druzí, že se uvidí, protože maturita je prý nevýslovně těžká.
Snad to dopadne dobře. Zatím máme ještě čas a musíme se připravit na tu maturitu abychom nenechali nic náhodě a co nejlépe se připravili.