Tak už se to blíží, pomalu začínáme přemýšlet nad detaily. Například aktuální myšlenka je ohledně naší práce. Honza by chtěl dělat ve Starbucks kavárně. Mě by to tam nevadilo makat, ale tam se obsluhuje jen za pultem do plastových kelímků. Uznávám, že je to luxusní káva. Taky se zkusím tam přihlásit, ale mě to táhne přece jen více do klasických kaváren s jazzem, kde si můžete v klidu sednout a příjemný číšník vás obslouží a hraje tam žvá kapela. A nebo to, co jsem dělal v Česku, barmana na diskotéce. Je to práce, která mě baví a navíc pro mě je v příjemným prostředí a s dobrou muzikou.

Samozřejmě, teď nás dost trápí i ta možnost, že se nedostaneme vůbec přes maturitu. Vzhledem k našim prospěchům by k tomu SNAD nemělo dojít, ale náhoda je blbec, zrovna si člověk vytáhne nějakou otázku, která mu nesedne a už se to veze. Prostě musíme se učit co to dá a dát do toho opravdu všechno. Já jsem přerušil i kontakty s kamarády a známými abych dost času se věnovat škole. Nechci nechat totiž nic náhodě. Prostě nechci dát osudu záminku aby si se mnou pohrál. No a taky už začínáme zjišťovat jak to bude s letenkou tam a taky s ubytováním. Zkrátka už na nás dolehla ta atmosféra. Naši spolužáci o tom ještě nevědí. Bude to ještě zajímavé. Jak s oblibou říkám já i Honza: "Vize lepší budoucnosti (Skotska je to jediný co nás drží na světě." Představa, že neodmaturujeme a budeme muset být ještě rok v Česku je nepředstavitelná.